Báseň o prostředí a práci v Agátě
Vyznání Agátce. Potkalo mě štěstí, kousek od náměstí, kde pyšně k nebi vypíná se lev, čapla jsem to štěstí do obou svých pěstí a vykročila pravou nohou vpřed. Agátka mě tehdy přivítala krásně, byť dušička má trémou se klepala, že skončila sranda, to mi bylo jasné, pár nocí jsem z toho nespala.
Kolegové a klienti se však stali mojí druhou rodinou, práce pro mě byla koníčkem, myslela jsem na všechny každou hodinou, učila se novému každým dnem. Nejezdím do práce já jezdím za zábavou, zpětná vazba mě hladí po duši. Našla jsem náplň života pravou a jak blaženě se uvnitř cítím, to nikdo netuší. Byla a je to tady mezi vámi pro mě snová práce, nikdy nikdo z vás mi neukázal záda. Mám potřebu říct vám nyní krátce, že vás mám všechny ze srdce ráda.
S láskou,
aktivizační Eva