S přibývajícími léty ubývá sil, nejen fyzických, ale i mentálních. Problém ale nastává, když se k běžným projevům stárnutí připojí i patologické procesy v mozku. Dnes bude řeč o demenci, což je souborný název pro symptomy různých chorob – nejde tedy o jednu specifickou nemoc. Zjistěte, jaké typy existují a jaké má demence nejčastější příznaky.
Demence neboli nemoc zapomínání
Demence je postupná ztráta kognitivních funkcí (myšlení, paměť nebo uvažování). Zasažena je i emoční stránka člověka. Lidé své emoce nedokáží kontrolovat a může se tak drasticky změnit celá jejich osobnost. Stařecká demence se také podílí na zhoršení či nemožnosti provádět běžné denní činnosti. Takto nemocní lidé jsou v pozdějších stadiích nemoci zcela odkázáni na pomoc druhých.
Demence a nejčastější příznaky
Demence není jen zapomínání, i když má mnoho lidí tyto dva pojmy úzce propojené. Podle Světové zdravotnické organizace patří mezi příznaky stařecké demence:
- Zapomínání míst a věcí
- Ztráta orientace i v dobře známých prostorech
- Zmatenost
- Ztráta pojmu o čase
- Potíže při vyjadřování, porucha řeči
- Obtížnost při vykonávání běžných denních aktivit
- Úzkosti a změny nálad
- Ztráta zájmu o druhé, o práci či volnočasové aktivity
Demence má různé podoby a přidružené symptomy se proto můžou lišit i na základě specifické diagnózy pacienta. Je také důležité si uvědomit, že se příznaky mohou manifestovat odlišně v závislosti na osobnosti jednotlivce. Proto je při posuzování příznaků nutné vzít v potaz i zdravotní stav a kognitivní schopnosti seniora před onemocněním.
Typy demence a jejich specifika
Jak jsme již nastínili, demence není jedna konkrétní nemoc, ale vyskytuje u různých diagnóz a mnohdy v odlišných podobách. V souvislosti s demencí se tedy můžete setkat s následujícími formami:
- Alzheimerova choroba – Je nejčastějším typem, tvoří 60-80 % všech demencí. Současně jde také o nejznámější formu, které jsme se v ve Zprávách z Agáty už věnovali. Vévodícím příznakem Alzheimera je zapomínání a porucha dalších kognitivních funkcí.
- Vaskulární demence – K tomuto typu demence dochází na základě nedostatku prokrvení určitých částí mozku. Nedokrvená centra pak nefungují tak, jak by měla a z toho důvodu dochází u pacientů k rozvoji symptomů. Může jít například o následek mrtvice, kdy se ucpávají mozkové cévy.
- Frontotemporální demence – Tento druh demence se vyskytuje u mladších lidí, kolem 50. roku života. Tato forma není tak častá, a navíc u ní chybí jindy typický příznak – zapomínání (případně není tak patrné). Klíčovým symptomem je drastická změna osobnosti a chování.
- Demence spojená s Parkinsonovou chorobou – Postupem času se u pacientů diagnostikovaných s Parkinsonem můžou objevit i poruchy paměti nebo neschopnost vykonávat běžné denní činnosti. Další informace o této nemoci najdete na našem webu.
- Smíšená demence – Nastává v případě, že se u pacientů objevuje více příznaků typických pro danou nemoc, například Alzheimerovu chorobu a vaskulární demenci.
- Demence s Lewyho tělísky – Vzniká na základě abnormálního ukládání proteinů v mozku. U pacientů se projevují motorické problémy, ztráta kognitivních funkcí nebo halucinace. Nejčastěji jde o spojení příznaků Alzheimerovy choroby a Parkinsona (zejména třes).
Diagnostika demence: test
Při diagnostice demence jde o mezioborovou spolupráci praktického lékaře, neurologa a psychiatra. Jeden test, který by ji spolehlivě odhalil neexistuje. Lze ovšem diagnostikovat jednotlivé nemoci (například Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu) či typy demencí. Mnohdy je ale demence určena na základě příznaků, přičemž nelze s jistotou určit příčinu onemocnění, respektive daný druh demence.
Mezi testovací metody, které odhalí demenci, patří rozhovor s lékařem, fyzikální vyšetření a odběr krevních vzorků na rozbor v laboratoři. Případně lze odebrat a vyšetřit i mozkomíšní mok, a to pomocí lumbální punkce. Toto vyšetření je ovšem jen doplňkové a při rutinní diagnostice se neprovádí. V neposlední řadě je nutné vizuálně zkontrolovat změny na mozku, což se provádí pomocí CT (výpočetní tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance).
Demencí trpí 55 milionů lidí na celém světě, přičemž podle odhadů se má toto číslo každých dvacet let zdvojnásobovat. V tuzemsku žije s demencí přibližně 100 tisíc lidí. Ačkoliv demenci nelze vyléčit, lze alespoň mírnit její projevy a zpomalit progresi. Proto je na místě správná a včasná diagnostika a s tím spojená adekvátní péče. Život s demencí totiž může být kvalitní jak pro nemocné, tak pro blízké osoby.