Strašák jménem Parkinson: 4 hlavní příznaky a léčba
V České republice trpí Parkinsonovou chorobou přibližně 25 tisíc pacientů, přičemž toto číslo stále roste. Příznaky se projevují většinou plíživě a na nemoc navíc neexistují léky, které by ji úplně vyléčily. Jak včas odhalit Parkinsonovu chorobu nebo jak s touto diagnózou žít se dočtete tomto článku.
Co je Parkinsonova nemoc?
Parkinsonova choroba je nemoc nervového systému, která se vyznačuje zánikem mozkových buněk. Při tomto neurodegenerativním onemocnění je narušeno vedení vzruchů a vyznačuje se také nedostatkem dopaminu, který v těle kontroluje pohyb. Nemoc nejčastěji postihuje lidi mezi 50.-70. rokem života, přičemž Parkinsonem častěji trpí muži.
Parkinson: typické příznaky
Parkinsonova nemoc má charakteristické symptomy, na základě kterých lze chorobu bezpečně diagnostikovat. Jsou jimi:
- Porušení hybnosti: Z důvodu nedostatku dopaminu se pohyby pacientů zpomalují (bradykineze). Dále se zmenšuje jejich rozsah (hypokineze), což se projevuje zejména na jemné motorice, například na rukopisu. Současně lze pozorovat zhoršené vstávání ze židle nebo ohnuté držení těla v oblasti trupu.
- Svalová ztuhlost: Zhoršení pohybu je také způsobené rigiditou neboli zvýšeným svalovým napětím.
- Klidový třes: Nevědomý rychlý pohyb (tremor) se objevuje nejčastěji v oblasti dlaní. Lze ho ale vypozorovat i na zbylých částech rukou, na nohou nebo v obličeji. Zároveň jde o první motorický příznak Parkinsonovy choroby, který se u pacientů objeví.
- Zhoršená stabilita: Poruchy stoje a chůze pramenící z nestability mohou u nemocných vést k většímu riziku pádů.
Příznaky, které mohou a nemusí Parkinsona doprovázet
Výše zmíněné příznaky se projeví až několik let poté, co se u pacienta rozvine narušení neuronů. Z toho důvodu rozeznáváme i časné symptomy – ty s Parkinsonovou nemocí mohou, ale nemusí vždy souviset. I přesto je vhodné tyto známky u starších osob sledovat. Jde o:
- Zhoršení výkonnosti
- Poruchy spánku
- Úzkosti a deprese
- Demence
- Potíže při žvýkání, polykání a mluvení
- Zácpa a problémy s močením
Parkinsonova nemoc: test potvrzující diagnózu
Diagnostika Parkinsonovy choroby probíhá v ordinaci neurologa. Nejprve se provádí fyzikální vyšetření, při kterém lékař zhodnotí pacientovy reflexy, smysly a koordinaci. Jak jsme již nastínili, typické motorické příznaky choroby se objevují až několik let poté, co v mozku začnou probíhat neurodegenerativní procesy a diagnóza tak bývá nezvratná.
Pokud má neurolog na základě prohlídky podezření na Parkinsonovu nemoc, pacient je zpravidla odeslán na vyšetření, která zobrazují změny na mozku. Jde o magnetickou rezonanci mozku (MRI) nebo výpočetní tomografii (CT). Případně lze diagnostiku opřít o metody jako je SPECT nebo PET, které spojují zobrazovací metody a nukleární medicínu.
Parkinsonova nemoc: existuje vůbec léčba?
Magická pilulka, která by člověka z Parkinsonovy nemoci úplně vyléčila neexistuje. Existují však léky, které zmírňují příznaky a zpomalují postup onemocnění. Dále je možné medikamentózně omezovat přidružené problémy – například pokud pacient trpí depresemi, lze mu předepsat antidepresiva.
Pokud pacient nereaguje na léky a trpí Parkinsonovou nemocí dlouhou dobu, lze přemýšlet o operativním řešení. Opět ale platí, že se po jejím absolvování nemocný zcela nevyléčí. Hluboká mozková stimulace (DBS – Deep Brain Stimulation) funguje tak, že se do mozku vloží elektrody, které bezbolestně povzbuzují postižené oblasti. Na základě elektrických impulsů se zlepší příznaky spojené s narušením pohybu. Na podobném principu funguje například kardiostimulátor.
Parkinson: nemoc vs. zdravý životní styl
Ačkoliv zdravý životní styl sám o sobě nemoc nevyléčí, má na pacienty s Parkinsonem příznivé účinky. Kromě mírnění již vzniklých symptomů lze také zpomalit progresi nemoci.
Pohybová aktivita má blahodárný vliv na mobilitu. Činnosti jako jóga, plavání nebo jízda na kole pomáhají trénovat stabilitu a lidé mají díky pohybu vyšší podíl svalové hmoty. Kromě toho pohyb příznivě ovlivňuje i příznaky mimo motorický systém. Cvičení je vhodným doplňkem při řešení deprese, únavy nebo zácpy. O klíčové roli cvičení (nejen) u seniorů si přečtěte v jednom z našich předchozích článků.
Další významnou kategorii představuje strava. Podle studie vydané v časopise The American Journal of Clinical Nutrition má na Parkinsonovu chorobu vliv právě i to, co máme na talíři. Lidé, kteří jedí více ovoce, zeleniny, luštěnin, celozrnných výrobků a ryb mají nižší riziko rozvoje Parkinsonovy nemoci. Naopak je to u lidí, kteří mají vyšší příjem nasycených mastných kyselin nebo třeba vyšší spotřebu alkoholu.
Lidé s Parkinsonovou chorobou mezi námi žijí a dále žít budou. Nárůst pacientů je podmíněný nejenom stárnutím populace, ale i lepší technologií na poli diagnostiky. Proto pokud máte podezření, že by vaši blízcí mohli Parkinsona mít, nebojte se včas obrátit na specialistu. Zdraví lze totiž podpořit i v nemoci, a to i přes nepříjemné a život omezující problémy, které se s chorobou pojí.