Co je to canisterapie?
Canisterapie je terapie, kdy pes pozitivně ovlivňuje lidskou psychiku. Řadí se pod animoterapii, což je léčebný proces působení zvířete na člověka. Podobná je například felinoterapie, kdy člověku pomáhají kočky nebo hiporehabilitace, kdy je léčebný proces založen na kontaktu s koňmi.
Léčba za pomoci psů se v posledních letech stala populární. Kontakt se psem totiž podporuje zlepšení fyzické, psychické a duševní stránky člověka. Studie z Univerzity veterinářského lékařství a farmacie v Košicích prokázala, že styk se psy pomáhá hlavně tam, kde je stres, chybí mezilidské vztahy či je třeba usnadnit jejich navazování. V Domě u Agáty máme s canisterapií pozitivní zkušenosti, a proto se ji snažíme zařadit do aktivního programu našich seniorů.
Studie z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého dokládá, že canisterapie u starších lidí pomáhá s rehabilitací, zlepšuje a udržuje motorické dovednosti. Pomáhá k procvičování koordinace pohybů a zlepšení fyzického stavu. Navíc lze využít živočišného tepla, které pes produkuje, a to zejména při tzv. polohování – pravidelné změny polohy u pacientů upoutaných na lůžko. U nás v domově zaměřujeme canisterapii především na ležící klienty, kteří nemají možnost se zúčastnit skupinových akcí.
Léčba pomocí psů se často praktikuje nejen u seniorů, ale i u osob s různým typem handicapu. Například se zařazuje jako metoda ucelené rehabilitace u osob s mentálním, smyslovým, nebo tělesným postižením či u osob s demencí a sociálně deprivovaných jedinců. Canisterapie může být součástí uceleného přístupu péče o člověka ve fyzioterapii, psychoterapii, sociální práci, edukaci či zdravotnictví.
Canisterapie – vhodná plemena
Každý domácí mazlíček se však tohoto typu terapie účastnit nemůže. Terapeutka Kristýna Machová pro rozhovor s ÚVN Praha řekla, že existují plemena, která jsou pro canisterapii vhodnější, ale záleží na tom, se kterými klienty budete pracovat. Pokud bude mít pes možnost pobývat i u klienta doma, je lepší střední či menší plemeno. Za vhodná plemena lze považovat:
- retrívry,
- border kolie,
- ale i různé křížence.
Podle Kristýny Machové existují vhodná plemena s nevhodnými jedinci a obráceně. Pro všechny canisterapeutické týmy, tedy psy a jejich psovody, ale platí, že musejí být otestovány v různých situacích, které by mohly během práce nastat jako například nenadálý zvuk, pach dezinfekce a podobně.
Jedním z prioritních požadavků u psa je především vhodná výchova a socializace, základní ovladatelnost a poslušnost psa. Celý tým, tedy člověk a pes, by měl projít posouzením vhodnosti, školením a testováním. „To obsahuje přípravu canisterapeutického týmu k provozování canisterapie formou dlouhodobého kurzu, v jehož závěru musíte složit zkoušky, díky nimž získáte osvědčení opravňující k praktikování canisterapie,“ vysvětluje Ludmila Cimlová z Výcvikového canisterapeutického sdružení Hafík.
V průběhu teoretické přípravy si člověk osvojuje komplexní přístup ke canisterapii, a to z hlediska:
- zdravotně sociálního: porozumění zdravotním potřebám pacientů, ke kterým se se psy dochází,
- pedagogického: vzdělávání se v rámci metod a technik, které se při canisterapii využívají,
- kynologického: získávání znalostí o výcviku psů, jejich chování a potřebách.
Při výběru psa je důležité uvažovat nejen nad jeho vrozenými povahovými vlastnostmi, dále je pak potřeba se zaměřit na jeho kvalitní výchovu a socializaci. ale stejně tak se zaměřit na jeho kvalitní výchovu a socializaci. „V tomto ohledu je zásadní výchova majitelem, který vlastnosti a schopnosti svého psa může kladně, či záporně ovlivnit,“ upozorňuje Cimlová.
Kromě canisterapie v Domě u Agáty zpestřujeme program našich klientů návštěvami studentů pražské konzervatoře, kteří si potřebují vyzkoušet hru na piano před publikem. Muzika je u seniorů velice oblíbená, a tak často pořádáme hudební odpoledne s písněmi ze šedesátých let. Dále spolupracujeme s pražskou Aranžérií, která zaměstnává handicapované lidi s epilepsií. Jednou za dva měsíce u nás mají workshop, kde si naši senioři mohou uvázat kytičku. Chceme, aby si naši obyvatelé udrželi takovou životní úroveň, na jakou jsou zvyklí.