Dobrý den vážená paní Kněžínková a Černá i všichni ostatní, ráda bych vám i všem spolupracovníkům poděkovala za dosud naprosto úžasnou péči o naší babičku, péči, která zcela předčila naše očekávání. Nechápu, jak jste to za těch několik dní dokázali, u nás byla babička téměř zcela ležící bez sebemenšího zájmu o cokoliv, každé napití, sousto a krok byl stálý boj, který nás úplně vyčerpával, babička nekomunikovala, netelefonovala….jen spala. Teď se jeví úplně jinak, skoro jako naše dřívější babička před rokem a půl, prožívá zase nějaký život, je to z našeho pohledu úplný zázrak, kterému nemůžeme uvěřit. Moc jsem se obávala, že s ní budou velké problémy a budu muset z dovolené přiletět zpět, těžko se mi odjíždělo….a nyní takové překvapení. Dnes mi dokonce řekla, že by u vás ráda zůstala až do konce měsíce, nemohla jsem tomu vůbec věřit. Samozřejmě, pokud by to z vaší strany bylo možné, byli bychom nadšeni, zařídila bych si mnoho z toho, co jsem od začátku korony nemohla, atd., atd. Náš spíše vysněný záměr by byl, aby u vás babička mohla být stále s tím, že bychom si ji brali na 14 dní domů a 14 dní by byla u vás, abychom měli i svůj život a já mohla dcerám pomáhat s vnoučky a navštěvovat je v cizině. V této chvíli už poté, v jakém skvělém stavu je, není mojí prvotní motivací, tak jako doteď, si odpočinout, ale to, v jakém je nádherném stavu u vás a jaká nesrovnatelně horší byla se mnou. Je to obrovská pozitivní změna. Velmi, velmi vám všem děkujeme, vážíme si vaší náročné práce a všeho, co jste pro babičku udělali a stále děláte a jsme vám všem ze srdce vděčni.“